Vše o květinách

Převzato z Wikipedie.

Ornamentální výsadba trvalek je metoda, jak pomocí výsadby květin dosáhnout určitého ornamentu.

Co je to ornament

Ornament je bohatě členěný květinový záhon, který vychází z geometrických tvarů rostlin nebo folklórních motivů.

Ornamenty známe uzavřené, které se vyskytují uvnitř záhonu, např. ornamentální koberec a otevřené, což jsou jednotlivé součásti ornamentu rozložené v trávníku.

  Modelace ornamentů

Terén záhonů je složitě modelován. Ornament by měl vynikat z pohledu pozorovatele. (Největšího efektu se dosáhne pohledem z prvního patra). Modelace se provádí do kopcovitých tvarů, kruhů, elips nebo čtverců. Optický účinek se v ornamentálním záhonu vystupňuje spádováním trávníku. Trávník blížící se záhonu se sestřihává nížeji, taktéž se může optický účinek zvětšit vystupňováním rostlin. Do středu záhonu se vysazují rostliny s nejvyšším vzrůstem, výška rostlin k okraji záhonu se snižuje. Konturní linie tvarů se zdůrazňují rostlinami, které spolu kontrastují. Nesmí se zapomenout na ohraničení záhonu. Musí se zvolit vhodný materiál. Sleduje se doba kvetení, aby nevznikaly mezi schématy mezery.

  Trvalky - definice a charakteristika

Trvalky jsou podle botanické definice víceleté nedřevnaté rostliny, které během svého života několikrát kvetou a přinášejí semeno. Trvalky – pereny - považujeme za jakýsi přechod mezi letničkami a dlouholetými dřevinami. Trvalky jsou trvalé, ale nepříznivé vegetační podmínky, např. zima a sucho přečkávají pouze podzemní orgány – kořeny, oddenky, hlízy, cibule. Nadzemní orgány- listy a stvoly u většiny trvalek zahynou. Podzemní části jsou zásobárnami živin a vody. Za vhodných vegetačních podmínek rostlina vyraší z neporušených podzemních částí. Do skupiny trvalek se nezařazují druhy, které nepřečkají zimu ve volné půdě a druhy, které se z pěstitelských důvodů musí každoročně přesazovat ale zařazujeme sem druhy některých drobných keříků z praktických důvodů.

  Dělení trvalek

Podle zeměpisné polohy

Použití trvalek do volné půdy se mění s nadmořskou výškou a zeměpisnou šířkou. Každý stupeň zeměpisné šířky má své typické druhy trvalek. Výskyt rozmanitých druhů trvalek se zmenšuje směrem od tropického pásu k polárnímu. Střední Evropa má optimální podmínky pro různé skupiny trvalek – vlhká, svěží i stinná místa pro trvalky horského původu a chráněná teplá místa pro trvalky jižního původu, ale musí zde přečkat zimu.

 Podle klimatických typů

Trvalky můžeme rozdělit přibližně do 5 klimatických typů, kde přírodní podmínky odpovídají požadavkům trvalek.

• mírné a vlhké podnebí
• mírné a sušší podnebí
• teplejší suché podnebí
• teplejší a vlhké podnebí
• subarktické podnebí

Původ trvalek

Původ trvalek se může najít jen u čistých botanických druhů. V podmínkách mírného pásu se vyskytují trvalky nejvíce jako kříženci. Vývoj trvalek začal před mnoha milióny let a probíhá celou stupnicí geologických dob, od prvních cévnatých rostlin devonu až po rozmanité rostliny třetihor. Třetihory, období ve kterém byla již klimatická pásma, se staly základem naší dnešní flóry. Na vývoj vytrvalých bylin měla vliv doba arktická v třetihorách, kdy se značně ochladilo a nízké teploty zničily teplomilné rostliny. Po době ledové se trvalky vyvinuly z původních lučních a močálových rostlin, které ustoupily před zimou. Nebyly však stejné, jelikož již došlo ke křížení s tamějšími druhy a k přizpůsobení tamním podmínkám. Proto na novém území vznikaly nové typy a šířily se typy staré. Další vývoj proběhl v rukou člověka, který je dovážel ze vzdálených zemí a pak dále dopěstoval. Tento vývoj byl již velice rychlý a netrval milióny let jako ve volné přírodě.

 Půda

Musíme znát osazovaný pozemek a nároky vybraných trvalek. Jelikož trvalky jsou na stanovišti více let, je nutno pečlivě připravit pozemek. Půda musí být hluboko zpracovaná. Důkladně musíme zkypřit, odplevelit a upravit povrch. Půdu zryjeme, pro většinu druhů stačí 20-30cm. Většina trvalek vyžaduje dobrou, humózní, kyprou, propustnou, hlinitopísčitou půdu, bohatou na pohotové živiny. V příliš těžkých půdách - jílovitých a nepropustných, mají rostliny bohatě narostlé nadzemní části, ale špatně koření. Těžká půda ztěžuje ošetřování rostlin, proto důkladně a hluboko zryjeme a kypřením přidáme kompost s pískem a rašelinou. Dobré je toto provádět na podzim, na jaře pečlivě povrchově upravit. Do písčité a příliš lehké půdy zapravíme rašelinu, která pojímá a váže vodu, dobrý kompost a těžší zeminu. Někdy půdu máme úmyslně ´´horší´´ pro druhy, kterým se tak lépe daří.

Soubor:Oranment.jpg

 Odplevelení

Pozemek musíme zbavit plevelů. Nepříjemné jsou plevele, které se rozrůstají podzemními oddenky. V půdě nesmí zůstat ani kousek oddenku, jinak se brzy a rychle rozrostou. Tyto plevele zničíme mechanicky a chemicky. Nejlépe je spojit tato dvě ošetření a pozemek vyčistit. Pokud máme možnost výsadbu o rok odložit a pozemek je silně zaplevelený je dobré toho využít. Musíme dobře zvolit přípravky, které chceme použít. Nesmí zanechávat rezidua v půdě, trvalky na ně nesmí být citlivé. K likvidaci nadzemní části se používají přípravky Gramoxone a Reglone. Pro zničení celého plevelného porostu používáme Roundup.

 Hnojení

Pro hnojení nepoužíváme čerství hnůj, protože spálí mladé kořeny. Po zakořenění je dobré používat průmyslová hnojiva, která jsou rozpustná ve vodě. Rostliny se nesmí přehnojit dusíkem, jinak v zimě vymrzají.

 Přihnojování

Přihnojování řídíme podle požadavků jednotlivých druhů trvalek, abychom nedosáhli přebujelého růstu, kdy rostliny ztrácejí svůj habitus, jsou měkčí a rozklesávají se, špatně kvetou a jsou méně odolné proti chorobám a škůdcům a špatně přezimují.

 Voda

Voda je důležitá v rostlinném těle. Rostlina z ní čerpá kyslík a živiny a je nezbytná pro transport organických látek, které tvoří rostliny ne svém těle. Nároky na vláhu jsou rozdílné. Většinou se rostliny spokojí s vláhou z půdy. Tu zabezpečují atmosférické srážky – déšť, sníh a rosa. Zálivku vyžadují v létě při déle trvajícím suchu. Pro zálivku je nejlepší čistá voda s nízkým obsahem solí, s obsahem minerálních látek a s neutrální až slabě kyselou reakcí. Nejlépe voda dešťová. Voda z vodovodů a studniční je již méně vhodná. V prvním roce se musí trvalky ujmout, je třeba častěji zalévat = buduje se mlžící zavlažovač a voda se mlhovitě rozptýlí, rychle vsakuje.

Ošetření

Ošetření se neprovádí každý rok stejně. V prvním roce po výsadbě potřebují větší péči než v letech následujících. Než povrch zatáhne porostem trvalek je třeba půdu prokypřit mezi rostlinami. Zničíme tak i vyrůstající plevele. Nebezpečné jsou zimy bez sněhu. Většinou se provedou přikrývky chvojím nebo listím. Nejvíce rostlinám škodí sluneční paprsky a vlhko. Na jaře přikrývku postupně odstraníme, aby nedošlo k poškození slunečními paprsky.

 Údržba ornamentálních výsadeb

Výhodou trvalkových výsadeb je, že se nemusí každoročně vysazovat. Husté porosty nepropouštějí jednoleté plevele. Po vysazení se musí rostlina ujmout a narůst. Vhodná je závlaha. Lépe jí využijeme u ornamentů otevřených. V trávníkové ploše ji můžeme mít zavedenou. U ornamentů uzavřených musíme použít rozvody vody v okolí.

Než rostliny zapojí porost je vhodné prokypřit půdu. Zbavíme se tak klíčících plevelů. V dalších letech je možné trvalky přihnojit rozpustnými hnojivy v zálivce. Navržené ornamenty otevřené i uzavřené můžeme takto zalévat celé. Vhodné je hnojit když je půda vlhká, protože některé rostliny jsou choulostivé na popálení listů hnojivem. U některých trvalek na podzim odstraníme květenství, jelikož vypadají nevzhledně nebo by mohlo dojít k samovolnému vysemenění a to si v pravidelném ornamentu nepřejeme. nebo by se rostlina zbytečně vysilovala tvorbou semen a je potřeba aby zesílila.

 Dnešní využití ornamentální výsadby

Ornamenty můžeme vnímat jako dokonalé seskupení rostlin, které nám pomáhají vyjádřit naší situaci. Seskupení tvořená v době renesance a baroka upoutali svou monumentálností pozornost a vyjadřují samotné postavení šlechty u dvora. Města s lázeňskou péčí mají dokonale upravené kolonády a je tedy i možnost vysadit ornamenty. Ornament nemusí být velkých rozměrů. Důležitá je péče o výsadbu.

Ornamenty také v dnešní době najdeme v zámeckých zahradách. Jsou to, ale zámky opravené a upravované s věhlasem i za hranice naší země. Zámek v Lednici na Moravě nebo Kroměříž mají i úpravy v podobě parků a lidé si zde mohou odpočinout. K tomu poslouží ornamentální výsadba. Využívá se ornament menšího měřítka, aby byl použitelný i v městech bez slavných lázeňských a zámeckých prostor.